Je to porad dokola jako nekonecny neuzavreny cyklus. Neustale se tyden co tyden objevuji nejake clanky o tom, ze nejaka organizace se chysta posvitit na piraty, p2p site a stahovani nelegalniho obsahu (cti authorsky chraneneho) z internetu. Taky vam to jiz zni jako otrepane prislovi, kdyz zlodej chyta zlodeje? Jinak to ani neni, jak by nekdo mohl ziskat dukazy, ktere obstoji u soudu, aniz by sam presel pres tu tenkou hranici? Krast se nema, ale kde je skutecny problem, proc jsou p2p hitem stoleti?

Vsechno jde po dratech
za nekolik poslednich let zazil internet nevidany rozkvet, nove technologie pripojeni k internetu sebou prinesly moznosti vetsich rychlosti pripojeni do internetu z domacnosti a stim roste i touha vyuzivat co nejvice takovou moznost. Predevsim jde o jakousi navratnost, prece jenom kvalitni pripojeni pokud zrovna nebydlite ve velkem meste je docela nakladna vec v radu desitek stovek korun mesicne a pokud uz tolik platite, chcete ty penize maximalne zurocit.

Internet znamena svet
temer vsechno se presouva na internet, od textovych dat az po multimedia, ktere zaznamenavaji obrovsky rozkvet a maji poradne naslupnuto. Na internet se umistuje zkratka vsechno, poznamky, komunikace, vsechno co cloveka dene potkava je na internetu -> Informace! Proc si kupovat noviny, kdyz muzu sednout v pohodli domova k PC a behem nekolika malo okamziku cist posledni aktuality z domova i ze sveta? Navic pomoci rozrustajiciho se navalu multimedii si nemusim jenom cist text, ale muzu si pustit video zaznam. Ceho tim vlastne docilim, ze usetrim par drobnych za noviny denne? Urcite ne…

Genialni veci jsou jednoduche
poenta je velmi prosta, o penize za “neco” - noviny, informace vseobecne ani tak moc nejde, ale jde hlavne o cas. Zkratim tu cestu toku informaci na minimum, ted tu neni nutnost se obleci a vyrazit do obchodu, ale staci jenom nazhavit draty a mam vsechny dostupne informace co si jen muzu prat, navic ze vsech oboru, z celeho sveta - za vsim vezi cesta

MC, VHS, CD, DVD…
tohle vsechno a mnoha dalsi prenosna media nebudou mit nikdy trvaly uspech a opravdovou hodnotu, proc je tomu tak? Predevsim v poslednich letech a s vyhledem do budoucna se da rici, ze s rychlim pripojenim k internetu neni zadny problem stahovat obrovske objemy dat, treba takove jako posledni filmove trhaky na DVD ci TOP hudebni alba. Je mi zrejme proc existuji vydavatele a distributori, ale opravdu si mysli, ze preziji?

Ted a tady to je internet
clovek pracuje, nema cas se casto zabyvat takovymi zbytecnostmi jakymi jsou treba “otviraci doby” prodejen s hudebnimi nahravkami, nehlede na to, ze cela distribuce je opravdu hodne zdlouhava. Cesta od natoceni alba, pres vydavatelstvi k distributorovi a do site prodejen az ke konecnemu zakaznikovi muze trvat i mesice a to je presne to co dneska lidi nechteji. Vsechno je rychle, trva kratkou dobu, tak proc bych mel cekat na nejake DVD i pul roku nez se dostane do lokalni distribuce? V tom tkvi cela podstata problemu s piratstvim, lidi nebudou cekat az se nekdo uraci prijit po pul roce s nabidkou, lidi zene kupredu chtic a kdyz neco chci tak hned a nebo v co nejkratsi dobe. Proto jenom kvetou vsechny p2p kanaly, at uz jde o DC++, Bittorrent a nebo v posledni dobe cim dal vice oblibene Ulozny

Jednou to prijde
tam kde je poptavka se driv nebo pozdeji vytvori nabidka. Je neseriozni, ze nekdo mluvi o legalni hudbe ci filmu na internetu a pritom takove data dodava zabelene ve shnilem obalu jakym je treba DRM. O tom ze hazi klacky pod nohy platit chtejicim uzivatelum ani nemluve a to je druha podstatna zalezitost. Zaplatit, stahnout pisen / film a nutne stahnout “podporovany” prehravac a uzivat si jenom jeden den? Proc kdyz na internetu se da sehnat cokoliv jen nekolik hodin po uvedeni pri svetove premiere, navic zdarma, rychle a bez jakychkoliv klacku a prekazek? Skutecni pirati jsou vsichni ti, co se snazi zdrzet pokrok a distribuci pres internet. Uz dnes se objevuji skupiny, ktere se vymanuji z proudu a jako distributora si vybrali INTERNET, zadne vedlejsi naklady, zadne pevne media a obaly, vsechno digitalne, dostupne 24 hodin dene - to je budoucnost a klacky hazte psum ;-)

Liska Cervena i tak se prekladal nazev dnes jiz popularniho internetoveho prohlizece, ikdyz oficialni zdroje jasne rikaly, ze Firefox je cinsky nazev pro vzrustove mensi druh Pandy (Panda Mala). Ale to neni ani tak dulezite, jako to, ze prvni release Firefox 1.0 vysla 9. listopadu 2004. Dnes jiz jsme o rad vys a chysta se treti verze.

Neco malo z historie
Jeste dnes vzpominam na verze, ktere oficialnimu release (v1.0) predchazely. Firefox byl v minulosti predevsim urcen (nebo jej alespon vyuzivali prevazne IT nadsenci) pro webdesignery, webmastery a dalsi webkutily. Pro bezneho uzivatele nebyl dost “cool” a predevsim bezne weby se v ranych verzich Firefoxu zobrazovaly nekorektne, ikdyz tehdy jeste zadne poradne standardy nebyly a tvorba www stranek byla zamerena predevsim pro internetovy prohlizec od firmy Microsoft a InternetExplorer byl nekorunovanym standardem pro web.

Bod zlomu
Cas pokrocil, prisly nove verze HTML (xhtml, dhtml…) a dalsich webovych formatu, pozdeji i CSS. Ruku v ruce stim se zacalo hovorit o validnosti webu (o webovem standardu) a i to byl bod zlomu. Firefox okolo sebe vytvoril obrovskou komunitu, cti webove standardy takze pokud www stranka je tzv. validni a neobsahuje programatorske chyby, bude v prohlizeci spravne (neznamena citelne) nactena. Navic laicky receno nulova cena, neboli zdarma to byly asi ty slova, na ktere spousta lidi slysela. Nicmene dulezitym parametrem nebyla jen cena, ale prave i podpora novych verzi webovych standardu a vyvoje prohlizece vubec, ktera u konkurence zaostavala. I proto se prohlizec dostal z minimalistickych cisel v radech jednotek procent do dnesnich desitek a celosvetove mu patri vice nez tretina internetoveho trhu mezi prohlizeci.

Internet Explorer je porad NEJ
IE si porad drzi nadvladu na poli internetovych prohlizecu, ale proc je tomu tak? Statistiky mluvi relativne, kdyz poscitame vsechny pouzivane verze tohoto prohlizece opravdu zjistime, ze ma nad 50% (tedy vice jak polovinu). Ale je tomu opravdu tak, ze by jej uzivatele meli radi? To je otazka na povazenou, protoze IE drzi spoustu NEJ a nemala cast bude v negativnim tonu. Cesta k majoritnimu podilu na internetu je velmi trnita a to predevsim diky tomu, ze vetsina firemnich pocitacu obrahuje operacni system Microsoft Windows (stejne jako vetsina domacich stanic). Proc ne, je to podareny a privetivy operacni system. Nicmene implementace prave IE jiz od prvnich verzi operacniho systemu ma za nasledek to, ze kde je Windows, tam je i IE. Pokud tedy mame na internetu 98% zastopeni Windows (nehlede na verze), mame tedy i 98% IE, presto vice jak 35% (ze 100% ne 98%) drzi prave Firefox a roste. Ve firmach se prilis nezaobyraji kvalitou weboveho prohlizece a protoze pracovnici (pokud nejde primo o internetove firmy) maji predevsim jine povinnosti, nez v pracovni dobe brouzdat po webu, mnohem dulezitejsi je pro spravce site lokalni intranet a ten pojede i na IE, tak proc by meli instalovat neco jineho? U domacich stanic to bude asi o dost jine, protoze tam prave Firefox naplno boduje, domaci stanice ve vetsine pripadu nespravuje zadny lokalni administrator a zabezpeceni a kvalita sluzeb je tak zavisla na samostatnych uzivatelich (majitelich PC) a ti voli…vsak vite :-)

Vesele vyhlidky do budoucna
Firefox dnes patri k velkym hracum na poli internetovych prohlizecu a nic nenasvedcuje tomu, ze by se melo neco menit ikdyz neni bez chyb - nic neni dokonale. Me tesi, ze na mem webu je Firefox temer majoritni webbrowser, ikdyz by se urcite nasli taci, co by to prirovnavali k zamereni meho blogu ;-)

statistika laterp.net od 12.10.2007 - 12.11.2007
1. Firefox 49.21%
2. Internet Explorer 34.03%
3. Opera 12.43%
4. Mozilla 1.88%
5. Unknown Unix, Unknown browser,gzip 1.01%
6. Konqueror 0.65%
7. Safari 0.36%
8. gzip 0.14%
9. (not set) 0.07%
10. Camino 0.07%

ted to jeste priradime k OS:
1. Firefox / Windows 40.10%
2. Internet Explorer / Windows 34.03%
3. Opera / Windows 10.77%
4. Firefox / Linux 8.74%
5. Opera / Linux 1.59%
6. Mozilla / Linux 1.30%
7. Unknown Unix, Unknown browser,gzip / (not set) 1.01%
8. Konqueror / Linux 0.65%
9. Mozilla / Windows 0.58%
10. Safari / Macintosh 0.29%

Krome nove verze linuxove distribuce Mandriva Linux 2008.0 prisla novota v mesici rijnu i do kategorie IM (instant messanger). Jako prvni vysla hned 2.10. nova verze multiprotokoloveho kecalka Miranda v0.7 a o par dnu pozdeji 15.10. vysla dlouho ocekavana verze jabber klienta Psi v0.11. U Psi se spolu stim zmenila i homepage, ktera doznala citelnych designovych zmen.

U obou klientu v novinkach oproti stavajicim verzim dominuji hlavne aktualizace a bugfixy, co teda vlastne je noveho?

Miranda v0.7
Miranda IM v0.7 Released
Miranda IM 0.7
Zraje jako vino: Miranda 0.7

Psi v0.11
Psi 0.11 released
Novinky ze sveta brebenteni: Psi 0.11
Psi 0.11: podstatne vylepseny kecalek

O Rapidshare jsem jiz psal v mem clanku - Uschovny, ulozny, uploud servery, kam s daty na webu, ale dnes to bude spis o Rapidshare.com. Ulozna na adrese www.rapidshare.de patri historicky k nejlepsim a nejvetsim uloznam, vzdyt jiz v dobach, kdy v nasich podminkach (cti: na ceskem internetu) bylo mozne zalohovat radove desitky MB dat, na rapidshare.de bylo mozne uchovavat az 300MB (per file). Postupem casu zacali lide objevovat neskytane moznosti zminene ulozny a tak se pomalu maximalni kapacita smrskla na 100MB, pricemz stale platrila (a patri) k tem nejvetsim na svete. Bohuzel na konci roku 2006 se dostali provozovatele do vaznych problemu s nemeckymi zakony kvuli parametrum sve sluzby, Rapidshare se behem sve existence stal synonymem pro sdileni vsech dat bez rozdilu chrakteru, avsak velmi casto authorsky chranenych dat.
Stalo se tak, ze se zacal na scene objevovat cim dal vic novy server, vypadajic a fungujic naprosto stejne, jenom na nove domene www.rapidshare.com. O tom, ze se jedna o tentyz server jedne firmy nebylo diskuze, protoze bylo mozne sveho casu vyuzivat oba servery s jednim loginem. A jak se rika v te otrepane rikance: “stary kral je mrtev, at zije novy”, stal se rapidshare.com novym nejvetsim file-hostingem na svete.

Na www.rapidshare.de se objevilo sveho casu hlaseni:
Unfortunately all drives of RapidShare.de are full right now. In the future, RapidShare.de’s direction will point even more to conventional webhosting. This means that uploads will be possible again very soon, but only premium users with a paid account will be able to upload their files. Due to this changes, the premium-points feature has been cancelled completely. We have applied an account extension to every customer with collected points. We have also given thoughts to premium customers with less than 10000 points. Accounts with 5000 points for example have been extended for 15 days.

Uploads will be possible again for our customers on 6.1.2007 approximately.

Jak nahravat data do ulozny
v podstate ani prilis moznosti nemame, zakladem je webove rozhrani pres internetovy prohlizec a nebo pres specializovany uploader. Mezi dalsi moznosti pri uploadu patri ulozeni dat “bez registrace“, ulozeni s “free registraci” (po nahrati prvniho souboru bude nabidnuta registrace) a nebo nahrati dat na “placeny premium ucet“, shrnuti pro upload dat:

*internetovy prohlizec (cti Firefox)
*upload klient - RapidUploader

Proc je to tak uspesny byznys?
taktika je pomerne promyslena, za registraci “premium uctu” (dle ceniku nekolik EUR) dostanu nejake “premiove body”, za kazdy download mnou uploadovaneho souboru (v ramci premium uctu) dostavam 1PP (premium point), kdyz jich nasbiram vice, muzu je smenit za prodlouzeni meho premium account, aniz bych za nej musel neco platit. Vyhodou PA (premium account) jsou take jine moznosti pri stahovani, takrka zadne omezeni a predevsim me uploady budou smazany az v momente, kdy vyprsi platnost meho uctu (pokud neporusuji pravidla).

Jak stahovat z Rapidshare
v podstate se nabizeji stejne moznosti jako v pripade uploadovani. Zakladem zde je ale jeden hlavni fakt a to Premiovy Ucet, pokud jej nemame, je stahovani o dost slozitejsi. Pred kazdym stahovanim musim projit captcha kontrolou (opsat nahodne vygenerovany obrazek do policka = ochrana proti robotum), dale mi bude nabidnuta pomalejsi linka tzv. volna konektivita, pouze jeden download slot (pouze jedno soucasne stahovani z rapidshare.com) a hlavne po dokonceni jednoho stahovani muze dalsi zacit az po uplynuti nekdy i 200 minut.
V pripade, ze mame premium account nemame zadne problem s jakymkoliv stahovanim, v podstate se tedy nabizi moznost stahovani pres webovy prohlizec kdy se postupne proklikame az na tizeny directlink a zahajime stahovaci proces, nebo muzeme vyuzit nekterych download klientu, shrnuti pro download dat:

*internetovy prohlizec - nutnost “naklikat” si soubory
*intenetovy prohlizec Firefox s rozsirenim DownThemALL!
*download klienti - US Downloader, RapGet, Wget

asi mezi nejlepsi volby patri download klienti, jednak staci zadat neprime odkazy (tj. ty co dostaneme po uploadu) a nemusime tak nikterak proklikavat na directlinks a hlavne muzeme do aplikace zadat treba 50, 100… odkazu a nechat klient stahovat a nemusime se jiz o nic starat. Prvni dva klienti jsou docela povedeni, nicmene v Linuxu pro ne prilis mista neni (ikdyz WINE je maly zazrak), nicmene treba s RapGet jsem byl velmi spokojeny, mimo jine i diky tomu, ze stacilo zadat sve prihlasovani udaje a nebyl se stahovanim zadny problem. Bez placeneho uctu se pred kazdym stahovanim zobrazi CAPTCHA obrazek, ktery je nutny manualne prepsat. Ovsem nejlepsi volbou v Linuxu je Wget.

Wget je jednickou a ke vsemu v terminalu
ale aby to nebylo jen tak, wget existuje i ve verzi pro Windows, coz zasadne rozsiruje kladne reference a pole pusobnosti tohodle terminaloveho download manageru. Nicmene v Linuxu ma sve kouzlo jiz v zakladu kazde distribuce (jak by jsme asi cokoliv stahovali - ikdyz jsou dalsi manageri). Staci tedy zadat v prikazove radce jednoduchy prikaz a vse se zacne “automatizovat”, ovsem predpokladem je placeny premium ucet na rapidshare.com. Potom jiz staci otevrit terminal treba ve slozce C:\download a zadat prikaz:

wget -c -i links.txt –http-user=USERNAME –http-password=PASSWORD

pricemz soubor links.txt musi byt ve slozce C:\download, na kazdem radku jeden odkaz, dale namisto USERNAME zadame prihlasovaci jmeno a namisto PASSWORD zadame heslo k nasemu uctu na rapidshare.com a pak uz jenom sledujeme, jak se nam stahuji pozadovane data z internetu ;-)

Nebudu se nyni rozepisovat o vyhodach a specifikacich GnuPG (OpenPGP), to si muze kazdy zajemce o tuhle problematiku najit na internetu sam jinde. Nicmene OpenPGP je jeden z kvalitnich a pritom snadnych zpusobu sifrovani jakychkoliv dat, at uz jde o emaily, IM a nebo jine data, ktere chcete skyt pred pohledem nezadoucich osob.

Jak ziskam PGP? Bohuzel neznam snazsi zpusob, nez si nainstalovat emailovy klient Mozilla Thunderbird s doplnkem (plugin, addon) Enigmail a predevsim samotne GnuPG (pro Windows jenom 32bitova podpora).

Zaciname instalaci
nebudu se zde rozepisovat ohledne samotneho principu instalace programu, jenom dodam odkazy:
thunderbird http://thunderbird.czilla.cz/stahnout/
enigmail http://enigmail.spi.cz/ (http://enigmail.mozdev.org/)
gnupg http://www.gnupg.org/download/ (pro windows je nutne stahnout gnupg-w32cli-1.4.7.exe)

po instalaci TB (thunderbird) jej spustime a v horni liste vybereme Nastroje\Spravce doplnku, dale klikneme na policko Instalovat a najdeme na disku soubor s enigmail (.xpi) a nainstulejeme jej, restartujeme TB. Nainstalujeme GnuPG, pricemz samotna instalace v systemu Windows nestaci. Po instalaci se nachazi GnuPG standardne v c:\Program Files\GNU\GnuPG a je nutne pro spravnou funkcnost nakopirovat z korenove slozky GnuPG soubor gpg.exe do slozky c:\Windows\

Vytvarime klic (key)
nyni se opet vratime do TB a spustime v horni liste novou zalozku OpenPGP\Sprava OpenPGP klicu. Pokud jeste zadny PGP klic nemame (budeme s tim pocitat) tak se vratime do TB a vytvorime si emailovou schranku - nemusime ji pouzivat, stahovat do ni emaily, ale musi byt spravne nastavena adresa napriklad jmeno@server.cz. Nyni se vratime zpet do zalozky OpenPGP\Sprava OpenPGP klicu a klikneme na posledni polozku v menu Vytvorit. Nastavime si emailovou adresu, pro kterou chceme klic vytvorit, nezapomene take na dalsi parametry jako je heslo (vzdy pouzivejte heslo!), muzeme nastavit platnost klice a nebo se rovnou vrhnout na Generovat klic - to zabere asi minutu. Pokud se nevyskytne zadny problem tak mame prvni cast za sebou.

Jak se pracuje s klici (sharing key)
abyste mohli data zasifrovat potrebujete mit klic, dle ktereho budete sifrovat. Nicmene abyste data mohli zase desifrovat, budete potrebovat opet ten samy klic - public key (verejny klic). Je tedy dulezite osobe se kterou chcete komunikovat sifrovane vas “verejny” klic odeslat emailem a nebo jej umistit na internet. Tyhle moznosti nam uz nabizi primo Enigmail, z internetu si muzeme vybrat z nekolika serveru, osobne pouzivam pgp.mit.edu na ktery klic odesleme - jedna se o tzv. keyserver. V pripade, ze chceme navzajem komunikovat s nejakou osobou, budeme potrebovat i jeji “verejny klic”, pokud jej ma na internetu, neni problem jej do Enigmail importovat, bud ve Sprava OpenPGP klicu\Keyserver\Hledat klice vyplnime do policka treba nickname ktery nam nas kamarad posle. Z nalezenych klicu vybereme ten, ktery patri nasemu kamaradovi a ulozime si jej do nasi Sprava OpenPGP klicu. To bohuzel nestaci, je dulezite novy (kamaraduv) klic podepsat a nastavit mu duveryhodnost. To provedeme velmi jednoduse v Enigmail. V pripade ze podepisujeme cizi klic, musime k tomu vyuzit nas klic vlastni. Jeste nastavim duveryhodnost vlastnika noveho klice (kamaradova) a muzeme se vrhnout do samotneho sifrovani :-)

Sifrovane spojeni - Psi v0.10
jako skvely priklad pro sifrovani spojeni je nejlepsi pouzit neco co kazdy pouziva, proc ne treba prave IM (instant messaging). Psi neni jenom jabber klient, je to asi jeden z nejlepsich klientu co znam vubec, protoze jej pouzivam tak sem mu jiz par clanku venoval a budu se zabyvat realizaci sifrovani prave v nem.
V pripade, ze mame tedy Psi nainstalovane, staci jenom Psi spustit a v kontakt listu najit osobu (kamarada) se kterym si chceme psat sifrovane. Klikneme na nej a zvolime moznost Pridelit OpenPGP klic, vybereme ten jeho (viz predchozi cast ohledne pridavani kamaradova verejneho klice) a potvrdime. Kamarad samozrejme musi to same udelat s nasim PGP klicem, jinak by to nefungovalo. Nas klic si nastavime v Psi nasledovne, Nastaveni uctu\Zmenit (nas ucet)\Detaily\OpenPGP\ vybereme z prehledu nas klic a potvrdime. Zmena se projevi az po restartovani klienta. Nyni po nas bude vyzadovano krome hesla pro prihlaseni k jabber serveru jeste heslo pro nas OpenPGP klic (zadali jsme jej pri vytvareni klice). Otevreme okno pro zpravu s nasim kamaradem a klikneme na logo “zamku” cimz aktivujeme “sifrovani”.

Pointa na zaver
proc se zabyvat necim takovym jako je sifrovana komunikace? Je dulezite si uvedomit, ze v dnesnim svete ciha nebezpeci na kazdem kroku, jsme denne zahlceni tunami spamu a porad se snazime nalezat efektivni zbran v tomhle nekonecnem boji. Ackoliv se vam zda, ze nikoho nemusi zajimat, jestli zrovna vecer pujdete na pivo s Pepikem a nebo ne, je lepsi se pojistit, ze dany “posluchac”, ktery muze vasi komunikaci odpouslouchavat (a ze to neni tezke, kdyz posilate jenom text) nebude vedet o cem je rec. Namisto vasi prehledne komunikace v pripade pouziti OpenPGP bude prijimat nesmyslne znaky, ktere mu nebudou davat smysl a protoze nebude mit hesla k vasemu klici, nic si ani nebude moci desifrovat. Nekdo by mohl namitnout, ze mame SSL a TCL sifrovani. To je pravda, bohuzel to plati jenom pro komunikaci se serverem, v pripade komunikace pres IM, kdy si servery posilaji vasi komunikaci nesifrovane to ovsem neplati. OpenPGP jde pouzit pro jakekoliv sifrovani, nejen IM, ale i posty a treba primo v TB pres Enigmail, velice jednoduse a efektivne, ale to je povidani na nekdy jindy ;-)

Zvlastni podekovani patri MiKovi za to, ze mi poradil jak na GnuPG ve windows (finta s kopirovanim) :-)

Vice informaci lze nalezt na diskusnim serveru NewDS:
http://www.newds.cz/1047-bezpecnost-a-pocitace-otfe
http://www.newds.cz/1950-jabber-vsechno-v-jednom-icq-msn-yahoo-sms-v-cr

Screenshoty nastaveni StepByStep:
OpenPGP v Mozilla Thunderbird - po uspesne instalaci
Vytvoreni noveho paru klicu v OpenPGP
Potvrzeni k vytvoreni verejneho a soukromeho klice
Generovani noveho PGP klice
Generovano OpenPGP klice - potvrzeni
Sprava OpenPGP klicu
Sprava OpenPGP klicu - volby
Sprava OpenPGP klicu - odeslani klice na keyserver
Stahnuti OpenPGP klice z keyserveru
OpenPGP - podepsani klice
OpenPGP - nastaveni duveryhodnosti vlastnika klice
Pridani verejneho PGP klice do Psi
Psi - OpenPGP heslovaci fraze
Psi - prepnout na sifrovani
Psi - sifrovana komunikace

Tohle je prevzata myslenka z Mishaakova blogu ;-)

Mishaak vtipne a trefne upozornil na jednu tradici (blogerskou akci) ze zacatku roku 2004. O co vlastne slo?

1. Vezmete nejblizsi knihu
2. Otevrete ji na strane 23
3. Vyhledejte patou vetu
4. Blognete ji spolecne s timto navodem

starsi software z rady x86, skutecna sila noveho procesoru se vsak projevi zejmena ve spojeni s novymi operac-
Linux a hardware – Procesor; Roderick Smith@Computer Press 2001

Televize je tady dele nez internet, takze je zrejme a jasne, ze jsou na ni lide zvykli a kdyz v ni jde neco zajimaveho, tak se u ni casto sejde i cela rodina a koukaji na film ci serial. Drive to byla “nekonecna” Esmeralda, ktera jakoby nastartovala video prumysl latinske Ameriky, nasledovaly dalsi romanticke slataniny vypravejici o nicem. V ceskem prostredi zrovna leti Ordinace v ruzove zahrade, cesky to dojak. Nicmene se na televizni obrazovky dostaly v posledni dobe i poradne serialy, dneska se zminim o tech, ktere sleduji (ne v TV). Lost a Prison Break. Lostu rikame “ztraceni” a Prison Break je zase “utek z vezeni”. Lost vznikl nekdy v roce 2004, nebo spis jsme jej prvne mohli shlednout v tom roce, ikdyz popravde, kdo nema v malicku p2p site, bittorrent, tak si mohl nechat o serialech jenom zdat. Prison Break prisel na svet o rok pozdeji, tedy v roce 2005. Kdyz se podivam po nasem internetovem brcalu, tak se docela oba serialy uchytili.

Lost je na lost.cz, Prison Break na prison-break.cz, oba zaroven se svou denni navstevnosti patri k opravdovym fanclubum. Nicmene Lost nebyl prilis hojne prijat verejnosti, pres internet jej sledovala velka cast nejen z vytvorene komunity a kazdy necekane vyhlizel na nejvetsich torrent vyhledavacich novy release (kvalitni zaznam ze satelitniho vysilani v USA). Bohuzel takove nadseni se na televizni verzi nepreneslo, tezko soudit zda to bylo “kvalitnim dabingem” a nebo narocnosti deje. Narozdil od jinych serialu je totiz Lost pomerne dost narocny, teda zaklad se nemeni, cele tri serie se pomerne nic vazneho nedeje - teda z globalniho pohledu, nasi ztroskotanci jsou porad na ostrove a jen tak se z nej nedostanou. Ale to co se na nem deje je velmi napjate a kdyz nevidite dva po sobe jdouci dily, jako by jste prisli o celou serii. Stejne tak to dopada, kdyz k Lostu sedne nekdo, kdo jej jeste nikdy drive nevidel. Nechape spoustu veci, nerozumi problemum a hlavne podivnym stvorenim, ktere se na tajnem ostrove objevuji. Proste Lost neni na jedno podivani, musite sledovat dil po dilu, vsechny serie, to bohuzel v TV moc dobre nejde, navic vetsinu lidi co kdy videli film v originalnim dabingu (a umi cist) dabovane verze odradi, je to proste o uplne jinych lidech. Opravdu jsem jiz videl mnohem lepe (ale i hure) nadabovane snimky.

Jaky bude Prison Break, jde temer o stejne narocny serial jako Lost. Uz po prvnich dilech je vam podpobnost celkoveho deje blizka, zkratka hlavni hrdinove se z vezeni jen tak nedostanou, ani tri serie na to stacit nebudou (jako kdyby vezeni vymenilo okoukany ostrov). Nicmene o proti Lost je uz od prvniho dilu pomerne zname herecke obsazeni, ktere muze pritahnout i k televizi docela dost lidi, bude tedy hodne zalezet na “kvalite dabingu” a casu vysilani. Nicmene i u Prison Break je dost prima dejova linie a kdo vynecha par dilu jiz v prvni serie, docela dost mu to bude chybet. Narozdil od Lost, kde byla tahakem druhe serie predevsim Michelle Rodriguez (Fast and Furious, s.w.a.t.) se v Prison Break setkavame s opravdu znamimy herci jako je Wentworth Miller (Undeworld), Dominic Purcell (Drake v Blade: Trinity, Equilibrium), Amaury Nolasco (Transformers, 2 Fast 2 Furious), Robin Tunney (The Zodiac, Vertical Limit) a dalsi. Ikdyz ruku na srdce, vsechny ty jmenovane “hvezdy” znaji spis lide co zajdou obcas do kina, pujci si dvdcko, nebo holduji internetu a maji tak pristup do multimedialniho archivu - zkratka zadny dedousek s babickou, stredni generace tam Willise a nebo Staloneho take neuvidi. Coz jsou bohuzel ty generace, ktere u TV umi stravit hodne casu a nebo jsou schopni si cas na sledovani filmu udelat.

At tak nebo tak, oba serialy maji sve pravidelne a verne divaky, bohuzel jsou to asi jini, nez by si praly globalni vysilaci studia. Takze nadale jenom originalni dabing a titulky. Oba dva serialy maji houf privrzencu a take odpurcu, nejvice je jich asi mezi sebou navzajem. Casto lze na internetu cist v diskusich zabo-myssi valky o tom, ktery serial je lepsi, ktery horsi a z jmenovanych pro&proti mate vetsinou dojem, ze ani jeden serial vubec neznate, pokud teda nejaka diskuse je a nezvrtne se to v hanebne tlachani stylu “ty si *** a serial *** taky”. Osobne sleduji oba a oba mi vyhovuji, kazdy je trochu jinak zajimavi, ikdyz spoledne prvky obou serialu nelze v zadnem pripade poprit. Takze kdo jeste nesledujete, pamatujte ze se nevyplaci nechat si nejaky dil ujit ;-)

Nekdy v polovine srpna se rozjela nominace “prestizniho” oceneni Kristalova Lupa. Vsichni kteri cas od casu navstivi server Lupa.cz a nebo se na nej dostali pres nejaky link, tak mohli hlasovat v nekolika kategoriich pro nejlepsi (dle nejlepsiho soudu) webhostery, freemaily atd. Inu ikdyz je tohle oceneni spis medialni hunbuk, podlehl jsem a napsal do kolonek nekolik mych favoritu, nicmene bez nejakych pravidel dle kterych by mel clovek soudit asi nelze brat takovou show vazne, dokazi si predstavit, ze leckdo bude hlasovat pro ten ci onen projekt, jenom kvuli lepsimu pozadi webu :-)

jaka byla moje nominace:
E-shop - mnshop.cz
Webhoster - gigaserver.cz
Web verejne spravy - co to je, vtip?
Firemni web - stream.cz
Freemail - seznam.cz
Vyhledavac - google.com
Obecne zpravodajstvi - novinky.cz
Specializovane zpravodajstvi - cdr.cz
Zabava a bulvar - lupa.cz
Blog - podnikanivusa.com
Osobnost - Ivo Lukačovič
Projekt roku - footballarena.org
Anticena - radekhulan.cz
Komunitni projekt - abclinuxu.cz

Dne 24.9.2007 potom odstartovalo ostre hlasovani, kde bylo mozno vybirat z maximalne 5ti moznych kandidatu. Docela problem jsem mel vyplnit kategorie Web verejne spravy a Firemníi web - co to jako ma presne byt? Nebo doposud nejak nenalezam rozdily mezi Obecne a Specializovane zpravodajstvi, krome toho ze ty “obecne” plnohodnotne a kvalitneji obsahnou ty “specializovane”. Nebo takova kategorie Komunitni projekt, 3 z 5 jsou webhry, o zbylych dvou uz je mozne smyslet na urovni, prvnim je jabbim.cz (nejvetsi cesky jabber server) a druhym je sever ohledne virove tematiky viry.cz. Nebo sekce Zabava a bulvar, kde 2 kandidati jsou fanouskovske weby filmu a treti je spis blog. Kyselou tresni na nechutnem dortu jsou kategorie Osobnost a Blog, kde dve nominovane osobnosti maji sve zastoupeni i v kategorii blog.

Tim jsem nechtel nekoho urazit, ale jenom to podtrhuje nazory a domnenky mnoha lidi, ze cesky internet je bud moc maly rybnicek s mrtvolnym smradkem - zkratka se unas nic nedeje. Nebo se o nominaci dozvedelo prilis malo lidi a tak k vitezne nominaci mohly ve skutecnosti stacit jednotky hlasu. Stejne tak nahlizim i na “medialni” partnery, mezi kterymi samozrejme nechybi velka trojka ceskeho brcalu, mozna by priste mohlo dodat trochu vice prestize ankete opravdova medializace, kdyby kazdy partner umistil viditelne na sve homepage odkaz na anketu a to uz od samotne nominace, mozna ze potom by to nebyla takova traparna. A mozna by potom by bylo i mene lidi, kteri by nektere kategorie cilene preskakovali, protoze si v nich neni co vybrat…

jak jsem hlasoval:
E-shop Czechcomputer.cz
Webhoster Gigaserver.cz
Firemni web T-mobile.cz
Freemail Seznam.cz
Vyhledavac Google.cz
Obecne zpravodajstvi iDnes.cz
Specializovane zpravodajstvi Rodina.cz
Osobnost Ivo Lukačovič
Blog Podnikanivusa.com
Zabava a bulvar Super.cz
Projekt roku Jabbim.cz