Pred chvili se mi podarilo kopirovat jedno DVD asi hodinu, kde je problem? No kdybych nemel relativne novy pevny disk s podporou SATA2 a relativne novou mechaniku s vysokymi hodnotami cteni i zapisu, nebo bych se vratil par let v case tak by me to asi moc neprekvapilo. Hned po zacatku kopirovaciho procesu (tvorba image) se pocitac radne zpomalil = ve Windows zkladni inidikace aktivniho PIO u mechaniky, nicmene ja mam Linux -> tak jak to?

Bohuzel v MDV Spring (Mandriva 2007.1) jsou s podporou UDMA (using_dma) zakladne nastaveny jenom pevne disky, mechaniky maji z nejakeho duvodu smulu. Reseni je jednoduche, pouzijeme konsolovy nastroj Hdparm, ktery lze pouzit snad pro vsechny IDE nastroje (mozna i pro flash disky atd.).

Po prvni analyze zjistim, ze dvd mechanika je na adrese /dev/dvd0 jenze to neni co potrebuji, ikdyz i s tim se da pracovat. Nejlepsi je pouzit primo “vypalovaci” program (K3B) a v zalozce ZARIZENI lze dohledat presne detaily o pristupnych mechanikach. Takze cilova adresa je /dev/hda

Ted uz tedy staci pouzit program Hdparm, aktualni nastaveni:
[root@mdv]# hdparm /dev/hda

/dev/hda:
IO_support = 0 (default 16-bit)
unmaskirq = 0 (off)
using_dma = 0 (off)
keepsettings = 0 (off)
readonly = 0 (off)
readahead = 256 (on)

nove nastaveni UDMA:
[root@mdv]# hdparm -d 1 /dev/hda

/dev/hda:
setting using_dma to 1 (on)
using_dma = 1 (on)

kontrola nastaveni:
[root@mdv]# hdparm /dev/hda

/dev/hda:
IO_support = 0 (default 16-bit)
unmaskirq = 0 (off)
using_dma = 1 (on)
keepsettings = 0 (off)
readonly = 0 (off)
readahead = 256 (on)

a nyni je vse jak ma byt. Cely proces prehnane nezatezuje PC, takze se da pracovat bez jakychkoliv omezeni na jinych vecech, zrychlylo se nacitani a i zapisovani, cas potrebny pro cely proces se nyni zkratil na polovinu puvodniho… obcas se vyplati byt zvidavi ;-)

samozrejme Hdparm ma spoustu dalsich vyuziti, navic po restartu PC se vrati hodnoty do normalnu a bude nutne UDMA znova nastavit a nebo upravit hodnoty na adrese /etc/modules.conf

vice na:
ABCLinuxu.cz
Linuxdevcenter.com

Jde o velmi mocny konsolovy nastroj, ktery ma pritom zanedbatelnou velikost.

vnStat is a network traffic monitor for Linux that keeps a log of daily network traffic for the selected interface(s). vnStat isn’t a packet sniffer. The traffic information is analyzed from the /proc -filesystem, so vnStat can be used without root permissions. However at least a 2.2.x kernel is required.

Na domovskych strankach projektu se dozvite spoustu zajimavych informaci, vcetne screenshotu, ktere vam program dokonale predstavi.

Jaka je tedy hlavni funkce? vnStat loguje kazdy preneseny “bajt” z/do vaseho pocitace. A jak to funguje? Vsechno si uklada sam “kernel”, vnStat vlastne jenom nacte tu hodnotu a ulozi si ji do vlastniho logu a to je trochu problem, protoze to nedela automaticky, ale musite si nastavit skrypt v /etc/cron.d

defaultne tam najdeme nasledujici:
MAILTO=root
# to enable interface monitoring via vnstat remove comment on next line
# */5 * * * * vnstat /usr/sbin/vnstat.cron

pro pravidelnou aktualizaci je vhodne dopsat radek:
*/5 * * * * root /usr/bin/vnstat -u

Nicmene ani to nemusi stacit, pokud automaticka aktualizace nefugnuje a pritom funguje manualni pri zadani prikazu “vnstat -u” pod rootem v konsoli, je nutne pouzit nastroj crontab.

Prihlasime se tedy pod rootem a spustime prikaz crontab -e, v konsoli se nam otevre Vi (Vim) s ukony pro daneho uzivatele, v pripade ze s Cron moc nepracujeme, bude to jen prazdny sesit, tak do nej vlozime (napiseme) prikaz */5 * * * * /usr/bin/vnstat -u, ulozime a ukoncime editaci. Restartujeme cron.d a pripadne se jeste podivame do /var/log/cron/info jak vsechno funguje :-)

Program je mozne stahnout z home_page a zkompilovat ze zdrojovych kodu a nebo stahnout DEB balicek (v pripade, ze mate distro zalozene na Debianu). V opacnem pripade je mozne vyuzit bud repozitare vasi distribuce a nebo pro RedHat distra vyuzit RPM_search a nebo Rpmfind mirror

Mezi nejznamejsi Linuxove distribuce, ktere se instaluji na desktop patri bezesporu OpenSuse, Fedora, Ubuntu, Mandriva a nasly by se urcite i mnohe dalsi. Tim nechci naznacovat, ze jejich umisteni na server neni mozne, ale prece jejich zamereni je spise na domaci uzivatele. Premyslel jsem, ze bych sepsal par veticek ohledne instalace Mandriva Spring 2007.1, nicmene uz to udelali jini a pomerne kvalitne:
www.abclinuxu.cz
www.linuxsoft.cz
www.linuxos.sk
www.zive.cz

vlastne me tak napada, proc je pro mnohe uzivatele takovy problem instalace. Vzdyt plnohodnotna instalace v plnegrafickem pruvodci a v pripade distribuce Mandriva zakoupene v obchode (pack) ziskate mimo instalacnich dvd/cd take kompletniho obrazoveho pruvodce od Ivana Bibra, ktery se vyznamne podilel na rozsireni Mandrivy do CR.

plnohodnotna “prednastavena” instalace zabere maximalne tricet minut po kterych budete mit plnohodnotny operacni system ve kterem muzete hned zacit pracovat, bez jakychkoliv omezeni. Problem bude nekde uplne jinde! Porad nemuzu pochopit, proc se prodavaji v hypermarketech pocitacove sestavy, pricemz prave obchodni retezce zabiraji 60% lokalniho trhu, coz me vede k domnence ze by se neobtezovali nabizet neco o co by nebyl zajem. Poenta je prosta, lide co kupuji jiz poskladane sestavy (nemusi byt nutne z hyper/supermarketu) nemaji takove znalosti z oboru informacni technologie a berou pocitace jako spotrebni zbozi - televize kdyz se rozbije, taky ji nebudete rozdelavat doma, ale zavazete k opravari.

moje domneni gradovalo v momente, kdy me oslovila jedna znama s prosbou, zda bych jeji dceri nemohl nainstalovat “ofisy”, procpak by ne, hned jsem ji nabidl plnohodnotnou sadu OpenOfficeOrg. pricemz se mi ihned z druhe strany sluchatka ozvalo, ze to ne, jedine “majkrosoft ofis”. Kdyz jsem se nechapave zeptal proc, tak se mi dostalo proste odpovedi a to ve zneni, ze to uz maji a nefunguji tam veci, co si ma zak zakladni skoly zpracovavat za domaci ulohu. Kdyz jsem tedy oznamil dotycne, kolik sada od “majkrosoftu” stoji, bylo po telefonatu.

taktez neubyva lidi, co si nejsou schopni svuj vlastni pocitac nijak administrovat. Zni to nesmyslne, ale zalohovat svoje programy, respektive sve profily v tech programech a udelat poradek v systemu dovede regulerne znacne male procento lidi a zarazi me, ze se to tyka i tech, kteri IT studovali na stredni.

tim vsim se dostavame k tomu, ze bezny uzivatel neni schopny niceho, proste neco jako zapnout pocitac a dostat se do BIOS je pro nej nadlidsky ukol. Bez prirucky “krokZAkrokem” je nahrany, potrebuje obrazky, potrebuje aby jej nekdo drzel za rucicku a vedl. To je tedy duvod, proc si muzu myslet, ze jedine Mandriva muze uspet, protoze jako jedina pridava ke svym distribucim (v CR) podrobny “manual”, spise tedy obrazoveho pruvodce.

co je to Linux, k cemu je dobry a proc bych jej mel pouzivat? Nemyslim si, ze priliv uzivatelu tohoto OS na desktopy bude nejaky valny a nebo snad bude nejakou vyhodou. Dokud se deti budou od malicka setkavat jenom s Windows, nebo si myslite, ze se ve skole vyucuje i neco jineho? Ani na zakladni, ani na stredni zadny Linux neni, vzdy jenom strucna kapitolka v knizce. Bohuzel ty knizky nejsou jen historickou notou, ale stale se bezne pouzivaji. Pricemz Linux je dneska plnohodnotny (cti = klikaci) operacni system, ktery by prave statnim institucim (skolam atd.) usetril nemale financni prostredky, ikdyz teda ty ceny od Microsoftu jsou pro tyhle instituce upravene. Lide by tak ziskali povedomi o tom, ze neco jako Linux existuje. Mozna by jim “docvaklo”, ze Linux neni Windows a i system ovladani je jiny, neni ani lepsi ani horsi, je zkratka jiny.

Proc si instalovat Linux na domaci pocitac? Prvni dulezitou veci je cas, bez toho aby byl volny cas to nepujde. Clovek se musi chit ucit, musi zapomenout na vsechno, co se naucil ve Windows, jeho napoveda bude internet (GIYF). Zakladni instalaci zvladne clovek (s manulem) behem hodiny, bude mit kompletni system pro multimedia (prehravani filmu/hudby), aplikace pro praci s internetem (prohlizec/posta), kompletni kancelarsky balik OpenOfficeOrg a mnohem vice. Navic tisicovky dalsich aplikaci v repozitarich. Ale nejde se naucit ovladat Linux za dve hodiny, kdyz na Windows se ucil cely dosavadni zivot.

Mozna nekdy bude lip, tot glosa na operacni system a zalinkovani ;-)

Od te doby co si vysla MB na reklamacni pout zabral misto domaciho desktopu notebook a protoze k “plnemu komfortu” patri samozrejme “externi” mys a klavesnice, nelenil jsem a pripojil periferie. Tedy vlastne periferii, protoze klavesnice na notebooku je velmi zdarila a psani na ni je pozitkem (tedy cesky, česky uz to tak slavne neni). Problem ovsem byl touchpad, ani kdyz jsem “orezal” xorg.conf tak byl porad aktivni. Nakonec od ceho mame kamarady - diky Huhliku. Ktery mi nasel primo reseni meho problemu na jednom diskusnim foru. Jaktoze jsem to sam nenasel? :-)

Ve vetsine pripadu by melo stacit zadat do terminalu:

pro vypnuti touchpadu

synclient TouchpadOff=1

pro zapnuti touchpadu

synclient TouchpadOff=0

Pokud by se “nahodou” nic nedelo, bylo by treba editovat xorg.conf v /etc/X11/xorg.conf, presneji do casti Section “InputDevice” / Identifier “Synaptics Touchpad” doplnit Option “SHMConfig” “on”, pak by to mohlo vypada nejak takhle:

Section “InputDevice”
Identifier “Synaptics Touchpad”
Driver “synaptics”
Option “SendCoreEvents” “true”
Option “Device” “/dev/psaux”
Option “Protocol” “auto-dev”
Option “HorizScrollDelta” “0″
Option “SHMConfig” “on”
EndSection

a samozrejme restartova Xka (x server) ;-)

odkazy:
http://ubuntu.wordpress.com/2006/03/24/disable-synaptics-touchpad/
http://wiki.ubuntu.cz/Vypnut%C3%AD_touchpadu

Obcas se stava, ze po instalaci prehravac nechce korektne zobrazovat ceskou diakritiku u titulku a misto takovych ěščřžýáíé potom bud zobrazi nejaky nesmyslny znak a nebo casteji specialni znak “_“. Je potreba upravit nastaveni prehravace, Subtitles&OSD a Font.

Na zalozce Subtitles&OSD nastavime pole Encoding na Slavic/Central European Windows (1250) a zvolime (zafajfkujeme) jeste moznost volbu Unicode subtitle.

Na zalozce Font se ujistime, ze mame korektne nastaveny Font, nastavime treba na sans-serif a do pole Encoding nastavime Unicode.

A nyni by se mela korektne zobrazovat diakritika v titulcich ;)

rTorrent je velice silny konsolovy bittorrent klient napsany v C++. Pokud mate radi jednoduchost a praktycnost, tak tenhle klient je prave pro vas a i na prostredi konsole si zarucene po par chvilich zvyknete. Neco o nem pisi i na csWiKi a nejake screenshoty jsou na oficialnich strankach.

RPM balicek najdeme na kdejakem mirroru, ale zarucene jej najdete i na vasem ofiacialnim, kdyby ne, tak staci pouzit RPM Search a nebo Rpmfind.

Program je velmi jednoduchy, ale pokud nechcete pri spousteni zadavat vzdy vsechny parametry jako port, up/down_rate apod. bude vhodne stahnout .rtorrent.rc soubor a ulozit jej do “./”, tedy do /home/vas_profil/. Ukazkovy rc soubor je treba zeditovat a nastavit vsechny volby. Par zakladnich:

# Maximum and minimum number of peers to connect to per torrent.
# //maximum a minimum peeru, kteri se muzou pripojit na kazdy torrent
#min_peers = 40
#max_peers = 100

# Same as above but for seeding completed torrents (-1 = same as downloading)
#min_peers_seed = 10
#max_peers_seed = 50

# Maximum number of simultanious uploads per torrent.
# //maximalni pocet uploudu na jeden torrent
#max_uploads = 15

# Global upload and download rate in KiB. “0″ for unlimited.
# //nastaveni celkoveho downloadu/uploadu
#download_rate = 0
#upload_rate = 0

# Default directory to save the downloaded torrents.
# //zde se budou ukladat dokoncene soubory
#directory = ./

# Default session directory. Make sure you don’t run multiple instance
# of rtorrent using the same session directory. Perhaps using a
# relative path?
# //zde se budou ukladat aktivni torrenty
#session = ./session

# Port range to use for listening.
# nasteveni portu, pokud chcete jenom jeden, nastavte treba na 6890-6890
#port_range = 6890-6999

#directory
doplnime treba na directory = ./dostahovane, pricemz slozku “dostahovane” musite mit v /home/vas_profil/.

#session
session uzamyka adresar, je tedy nutne aby rtorrent mel k dane slozce pristupove prava (pouzijte chmod), pripadne pouziti muze byt napriklad session = ./torrenty, pricemz slozku “torrenty” musite mit v /home/vas_profil/.

Nezapomente odtranit na zacatku radku kazde direktivy, kterou chcete pouzit znak “#” a muzete vesele stahovat :-)

Stale jsem si rikal, ze sice prechod na Fluxbox z KDE usetri nejake hw prostredky, ale prece jenom to neni ono, veskera prace se systemem je takova docela tezkopadna - zkratka vsechno dlouho trva. Zkusil jsem teda dnes novou instalaci MDV2007.1 a ve vyberu balicku jsem byl skromny. Jako wm jsem zvolil Fluxbox (jak jinak), pak navolil nekolik balicku programu, ktere opravdu pouzivam.

Prvni zajimava vec co me potkala po instalaci byla ta, ze pri zpousteni wm z konsole (startx) se spusti KDE ve velmi nenarocnem rezimu a pritom plne funkcni (asi nejaky balicek potreboval KDE?). Druba vec byla, ze se mi nedarilo zbavit se z urpmi repozitaru z DVD. Kdo vymysli takove nazvy by mel dostat metal, namisto neceho jednoducheho (main, contrib…) tam mame:
"Mandriva Linux - 2007.1 (Free) - Installer"
"Mandriva Linux - 2007.1 (Free) - Installer (contrib)"

pomuze editace /etc/urpmi/urpmi.cfg a smazani prislusnych radku.

A od tretice sem mel problem s instalaci flash pluginu do Mozilla-firefox, rpm balicek se nechce instalovat (ze bych nemel to instalacni GUI z KDE?) tak staci stahnout RPM balicek s Adobe flash a nasledne otereveme stazeny rpm soubor (flash-plugin-9.0.48.0-release.i386.rpm) treba v krusaderu a v /usr/lib/flash-plugin/ zkopirujeme soubor libflashplayer.so do /usr/lib/firefox/plugins/. A nyni uz jen restartujeme prohlizec a muzeme vesele koukat na youtube :-)

Acer uz mam doma delsi dobu, byl to muj vubec prvni notebook co jsem kdy mel, byl taky pomerne drahy a asi bych si uz nikdy tolik penez do PC vseobecne neinvestoval (za to muze ta moje Linux manie). Ale diky tomu, ze jej mam vice jak 3 roky jsem poznal vsechny vyhody a zapory teto znacky. Jedna vec, ktera je u Aceru hodne spatna jsou plasty chranici klouby (zavirani/otevirani displeje). Ten plast nijak extremne dulezity neni, ale po case zacne praskat a nevypada to moc dobre, hlavne mate strach, aby se to casem cele nerozpadlo - nebojte, nerozpadne.

Na Aceru jsem take prvne instaloval Linux, teda uplne prvne to bylo na starickem desktopu (Mandrake10.0), ovsem plnohodnotne jsem zacal pouzivat a pracovat az s Mandrake10.1. Nejvetsim mym problem byl externi USB ramecek se 160GB diskem, jenz jsem nedokazal i za pomoci ochotnych radcu sprovoznit, sice jsem jej nalezl (nadetekoval pripojene zarizeni usb_mass_storage), ale pracovat snim neslo. Zahada je to pro me dodnes.

Pomerne nedavno (asi pred dvema tydny) jsem si poridil dalsi notasek, tentokrate obstarni kousek Toshiba Satellite A50, jde o temer stejne stary notebook jako je muj Acer. Potreboval jsem nejaky notebook na praci s Windows (nejake aplikace v Linuxu nejedou a ani je tam nechci) a zkouseni ruznych distribuci. Ty distribuce sice nejsou prilis dobre rozhodnuti, nicmene z desktopu se stal spise domaci server, ktery bezi nonstop a nemuzu si kvuli lokalni siti dovolit jej odstavovat (ironicky pusobi fakt, ze mi pred par dny odesla MB). Acer je spise domaci stanice - velky vykon, samostatna grafika, mensi vydrz na baterie, kdezto Toshiba je lehka, ma velkou vydrz, ale ten vykon neni nic moc. Oba maji rozliseni TFT displeje 15″ coz mi naprosto vyhovuje, osobne nespatruji v modernim trendu velikosti displeje o rozmerech 15.4″ nic specialniho, naopak patrim mezi ty, kterym se takove displeje spise hnusi. Jeste ze tyhle sirokouhle anomalie jsou predevsim u 15″ verzi displeju a mensich (vetsich) rozmeru jsou zachovane spise klasicke meritka.

Ale co me vice zaujalo je klavesnice, vetsinou jsem narazel na stejne provedeni, nebo podobne, kdezto u Toshiby jsem byl prvne nemile prekvapen. Tolik “nepouzivane” tlacitko pro zobrazeni panelu START ve Windows je kdesi v pravem hornim rohu a hned vedle mu zdarne asistuje i tlacitko pro “volby”, coz uz je pomerne caste pouzivane v okennim manageru (tcm, krusader…). Navic jedna z vubec prvnich veci, ktere jsem pro Acer objednaval byla klavesnice a mys. Oproti tomu, pro Toshibu shanim jenom mysku, klavesnice je naprosto luxusni na psani textu (cesky). Dokonce me fascinuje klavesa pro zadavani znaku “;” kterou vetsinou najdu az v anglickem rozpolezeni klaves. Klavesa pro strednik se nachazi na leve strane mezerniku (space) a na prave strane je opet velmi praktycka (pro ruzna nastavovani a programovani) klavesa “\“, nicmene diky temto klavesam je tak ochuzen prave mezernik, ktery je znatelne kratsi a z prvu jsem byl zoufaly si na na klavesy zvyknout. Trosku nezvyk je pro me umisteni klavesy “del”, ktera je na leve dolni strane klavesnice mezi “ins” a “altgr”. Tyhle drobnosti na prvni pohled pusobi naprosto hrozne, ale po chvili si na ne zvyknete uz je nebude chtit za nic zamenit :-)

Klavesnice Acer Aspire 1356LMi

Klavesnice Toshiba Satellite A50

RECENZE TOSHIBA SATELITE A50
RECENZE ACER ASPIRE 1356LMi (serie 1350)

Nastaveni xorg.conf (kombinace cz+us)
nedavno jsem si postoval cast konfiguracniho souboru, nicmene ten samozrejme na notebooku fungovat nebude - ale ja si to chvili myslel, staci do “XkbOptions” doplnit parametr compose:rwin a cele to pak vypada asi takhle:

Section “InputDevice”
Identifier “Keyboard1″
Driver “kbd”
Option “XkbModel” “pc105″
Option “XkbLayout” “cz,us”
Option “XkbOptions” “grp:alt_shift_toggle,grp_led:scroll,compose:rwin”
EndSection

to by bylo pro dnesek rozplyvani nad skvelou klavesnici Toshiby A50 ;-)