Liska Cervena i tak se prekladal nazev dnes jiz popularniho internetoveho prohlizece, ikdyz oficialni zdroje jasne rikaly, ze Firefox je cinsky nazev pro vzrustove mensi druh Pandy (Panda Mala). Ale to neni ani tak dulezite, jako to, ze prvni release Firefox 1.0 vysla 9. listopadu 2004. Dnes jiz jsme o rad vys a chysta se treti verze.

Neco malo z historie
Jeste dnes vzpominam na verze, ktere oficialnimu release (v1.0) predchazely. Firefox byl v minulosti predevsim urcen (nebo jej alespon vyuzivali prevazne IT nadsenci) pro webdesignery, webmastery a dalsi webkutily. Pro bezneho uzivatele nebyl dost “cool” a predevsim bezne weby se v ranych verzich Firefoxu zobrazovaly nekorektne, ikdyz tehdy jeste zadne poradne standardy nebyly a tvorba www stranek byla zamerena predevsim pro internetovy prohlizec od firmy Microsoft a InternetExplorer byl nekorunovanym standardem pro web.

Bod zlomu
Cas pokrocil, prisly nove verze HTML (xhtml, dhtml…) a dalsich webovych formatu, pozdeji i CSS. Ruku v ruce stim se zacalo hovorit o validnosti webu (o webovem standardu) a i to byl bod zlomu. Firefox okolo sebe vytvoril obrovskou komunitu, cti webove standardy takze pokud www stranka je tzv. validni a neobsahuje programatorske chyby, bude v prohlizeci spravne (neznamena citelne) nactena. Navic laicky receno nulova cena, neboli zdarma to byly asi ty slova, na ktere spousta lidi slysela. Nicmene dulezitym parametrem nebyla jen cena, ale prave i podpora novych verzi webovych standardu a vyvoje prohlizece vubec, ktera u konkurence zaostavala. I proto se prohlizec dostal z minimalistickych cisel v radech jednotek procent do dnesnich desitek a celosvetove mu patri vice nez tretina internetoveho trhu mezi prohlizeci.

Internet Explorer je porad NEJ
IE si porad drzi nadvladu na poli internetovych prohlizecu, ale proc je tomu tak? Statistiky mluvi relativne, kdyz poscitame vsechny pouzivane verze tohoto prohlizece opravdu zjistime, ze ma nad 50% (tedy vice jak polovinu). Ale je tomu opravdu tak, ze by jej uzivatele meli radi? To je otazka na povazenou, protoze IE drzi spoustu NEJ a nemala cast bude v negativnim tonu. Cesta k majoritnimu podilu na internetu je velmi trnita a to predevsim diky tomu, ze vetsina firemnich pocitacu obrahuje operacni system Microsoft Windows (stejne jako vetsina domacich stanic). Proc ne, je to podareny a privetivy operacni system. Nicmene implementace prave IE jiz od prvnich verzi operacniho systemu ma za nasledek to, ze kde je Windows, tam je i IE. Pokud tedy mame na internetu 98% zastopeni Windows (nehlede na verze), mame tedy i 98% IE, presto vice jak 35% (ze 100% ne 98%) drzi prave Firefox a roste. Ve firmach se prilis nezaobyraji kvalitou weboveho prohlizece a protoze pracovnici (pokud nejde primo o internetove firmy) maji predevsim jine povinnosti, nez v pracovni dobe brouzdat po webu, mnohem dulezitejsi je pro spravce site lokalni intranet a ten pojede i na IE, tak proc by meli instalovat neco jineho? U domacich stanic to bude asi o dost jine, protoze tam prave Firefox naplno boduje, domaci stanice ve vetsine pripadu nespravuje zadny lokalni administrator a zabezpeceni a kvalita sluzeb je tak zavisla na samostatnych uzivatelich (majitelich PC) a ti voli…vsak vite :-)

Vesele vyhlidky do budoucna
Firefox dnes patri k velkym hracum na poli internetovych prohlizecu a nic nenasvedcuje tomu, ze by se melo neco menit ikdyz neni bez chyb - nic neni dokonale. Me tesi, ze na mem webu je Firefox temer majoritni webbrowser, ikdyz by se urcite nasli taci, co by to prirovnavali k zamereni meho blogu ;-)

statistika laterp.net od 12.10.2007 - 12.11.2007
1. Firefox 49.21%
2. Internet Explorer 34.03%
3. Opera 12.43%
4. Mozilla 1.88%
5. Unknown Unix, Unknown browser,gzip 1.01%
6. Konqueror 0.65%
7. Safari 0.36%
8. gzip 0.14%
9. (not set) 0.07%
10. Camino 0.07%

ted to jeste priradime k OS:
1. Firefox / Windows 40.10%
2. Internet Explorer / Windows 34.03%
3. Opera / Windows 10.77%
4. Firefox / Linux 8.74%
5. Opera / Linux 1.59%
6. Mozilla / Linux 1.30%
7. Unknown Unix, Unknown browser,gzip / (not set) 1.01%
8. Konqueror / Linux 0.65%
9. Mozilla / Windows 0.58%
10. Safari / Macintosh 0.29%

Krome nove verze linuxove distribuce Mandriva Linux 2008.0 prisla novota v mesici rijnu i do kategorie IM (instant messanger). Jako prvni vysla hned 2.10. nova verze multiprotokoloveho kecalka Miranda v0.7 a o par dnu pozdeji 15.10. vysla dlouho ocekavana verze jabber klienta Psi v0.11. U Psi se spolu stim zmenila i homepage, ktera doznala citelnych designovych zmen.

U obou klientu v novinkach oproti stavajicim verzim dominuji hlavne aktualizace a bugfixy, co teda vlastne je noveho?

Miranda v0.7
Miranda IM v0.7 Released
Miranda IM 0.7
Zraje jako vino: Miranda 0.7

Psi v0.11
Psi 0.11 released
Novinky ze sveta brebenteni: Psi 0.11
Psi 0.11: podstatne vylepseny kecalek

Tak jsem si rikal, ze mam pomerne malo momentkovych clanku, protoze se vzdycky rozepisi a potom uz to diky celkovemu kontextu zaradim jinam.
Takze novinka cislo jedna pro lidi co navstevuji diskusni server NewDS, fantasy online hru Evolution a nebo fotbaloveho online managera Football Arena zni Axiss bloguje (!) (uz od 5.11.2007) na adrese AXISS.CZ ;-)

Abych nezaprel prave MDVckove srdce, tak mam i tuhle posledni verzi doma na DVD, ale zatim jsem se sni moc daleko nedostal a to hned ze dvou duvodu.
Tim prvnim je skepse, nejsem si totiz tak moc jisty, ze je nutne na ni hned ted prechazet, prece jenom nic tak extra noveho neprinasi -> mozna snad konecne plnohodnotny 3D desktop, ktery mela prinest pred rokem jiz verze Mandriva 2007.
A tim druhym je technicky aspekt, ze po bezproblemove instalaci mi boot skoncil chybovym hlasenim o tom jak nemuze rozeznat file format (Ext3) na root disku a ze by snad sam zkusil provest nejake opravy. A protoze MDV Spring je taktez velmi privetiva, tak jsem problem zatim nijak dal neresil, mozna se k nemu nekdy dostanu, ale spis si uz pockam az na MDV2008.1.
Vubec se mi prilis nepozdava zpusob vydavani novych verzi distribuce, 2x rocne je podle me zbytecne moc, protoze tech inovaci, aby to bylo poznat dokazi stezi nadelat na jednu verzi rocne, ale jak se rika, proti gustu…

nejake odkazy o co vlastne prichazim:
Podrobnosti o Mandriva Linuxu 2008 CZ
Mandriva Linux 2008.0 vs Ubuntu Linux 7.10
Mandriva Linux 2008
Mandriva Linux 2008.0
Mandriva Linux 2008.0 - 1. dil
Mandriva Linux 2008.0 - 2.dil

Pred chvili se mi podarilo kopirovat jedno DVD asi hodinu, kde je problem? No kdybych nemel relativne novy pevny disk s podporou SATA2 a relativne novou mechaniku s vysokymi hodnotami cteni i zapisu, nebo bych se vratil par let v case tak by me to asi moc neprekvapilo. Hned po zacatku kopirovaciho procesu (tvorba image) se pocitac radne zpomalil = ve Windows zkladni inidikace aktivniho PIO u mechaniky, nicmene ja mam Linux -> tak jak to?

Bohuzel v MDV Spring (Mandriva 2007.1) jsou s podporou UDMA (using_dma) zakladne nastaveny jenom pevne disky, mechaniky maji z nejakeho duvodu smulu. Reseni je jednoduche, pouzijeme konsolovy nastroj Hdparm, ktery lze pouzit snad pro vsechny IDE nastroje (mozna i pro flash disky atd.).

Po prvni analyze zjistim, ze dvd mechanika je na adrese /dev/dvd0 jenze to neni co potrebuji, ikdyz i s tim se da pracovat. Nejlepsi je pouzit primo “vypalovaci” program (K3B) a v zalozce ZARIZENI lze dohledat presne detaily o pristupnych mechanikach. Takze cilova adresa je /dev/hda

Ted uz tedy staci pouzit program Hdparm, aktualni nastaveni:
[root@mdv]# hdparm /dev/hda

/dev/hda:
IO_support = 0 (default 16-bit)
unmaskirq = 0 (off)
using_dma = 0 (off)
keepsettings = 0 (off)
readonly = 0 (off)
readahead = 256 (on)

nove nastaveni UDMA:
[root@mdv]# hdparm -d 1 /dev/hda

/dev/hda:
setting using_dma to 1 (on)
using_dma = 1 (on)

kontrola nastaveni:
[root@mdv]# hdparm /dev/hda

/dev/hda:
IO_support = 0 (default 16-bit)
unmaskirq = 0 (off)
using_dma = 1 (on)
keepsettings = 0 (off)
readonly = 0 (off)
readahead = 256 (on)

a nyni je vse jak ma byt. Cely proces prehnane nezatezuje PC, takze se da pracovat bez jakychkoliv omezeni na jinych vecech, zrychlylo se nacitani a i zapisovani, cas potrebny pro cely proces se nyni zkratil na polovinu puvodniho… obcas se vyplati byt zvidavi ;-)

samozrejme Hdparm ma spoustu dalsich vyuziti, navic po restartu PC se vrati hodnoty do normalnu a bude nutne UDMA znova nastavit a nebo upravit hodnoty na adrese /etc/modules.conf

vice na:
ABCLinuxu.cz
Linuxdevcenter.com

Vzpominam si, ze v jednom motoristickem deniku byla zminena Skoda Felicia, jako posledni auto, ktere si muzeme doma sami opravit. Otazka tedy je, co dela servis, kdyz prijedeme s jinym autem nez je znacka Skoda a typ Felicie. Ze by nam tam menili cele auto a nebo primo jen “problemove” dily? V dnesni dobe, kdy si muze kdokoliv privezt temer bez problemu automobil z cele Evropy (snadna cesta je z EU), se stavaji site authorizovanych servisu drazsi a drazsi.

Authorizace, certifikace = nic neumime, ale jsme tady
jednoduchy priklad, zakoupite si starsi auto v cizine, bezne v cene pres sto tisic a privezete jej domu. Provedete veskere ty zakladni upravy, jako vymenu oleje, filtru a pripadne rozvodovych remenu, kladek apod. Ale takove auto uz ma pomalu 8-10let od sjeti z vyrobni linky, presto je to pro vas skvele auto, se kterym se citite mnohem lepe nez kdyby jste si v tuzemsku koupili nejakou kraplou Fabii. Inu ale stane se, ze auto se zacne chovat casem divne, nebo prestane jet apod. Kde hledat pomoc? Zajedeme k expertum do servisu a nejlepe do authorizovaneho = znackoveho, ti budou vedet.
Ano, vetsinou vedi, ale jejich “vedeni” znamena predevsim u zahranicnich znacek hodinove sazby nad tisic korun a to jsme se nedostali jeste k cenam za ukony. Takze take starsi BMW, VW, AUDI pripadne exotictejsi znacka se muze docela prodrazit. Co se vlastne v takovem znackovem servisu deje? V podstate vubec nic, diky mnoha certifikacim to nefunguje jako kdyz postavite auto kamaradovi co ma servis v garazi. Ve znackovem servise nikdo nevezme do ruky zkousecku a nebude promerovat napeti, nebo nedej buh premyslet, kde je chyba. Proste napichne mazla na diagnostiku a ceka co se vypadne, kdyz se ale nic nedozvi, tak vas necha nejakou tu hodku vycukat a vy to samozrejme zaplatite, prece jenom z neceho servis zit musi.
Kdyz se mu neco podari najit, tak jeste neni vyhrano. V authorizovanych servisech vam totiz nic neopravi! Vsechny dily co mechanik zhodnoti jako “spatne” se musi vymenit. Vase auto sice ztratilo 80-90% z puvodni ceny, nicmene nahradni dily sly na cene dolu za ty roky asi jen o 20-30%, takze za banalni problemy zaplatite i desitky tisic, protoze je jednodusi vymenit polovinu auta, nez zapojit do hry mozek a najit pricinu.

Tohle neni o tom kdo je spatny a kdo svine, takhle to proste je, vsechno neco stoji a nekdo to zaplatit musi a ten nekdo bude naivni majitel ojeteho automobilu, ktery nekalkuloval dostatecne dopredu…reseni je na snade, Felcka zdaleka neni posledni auto, ktere si rozdelame na zahrade do sroubku

Auta jsou slozena ze spousty dilu = jdou zase rozlozit
tohle je zaklad vseho, nektere dily sice mohou byt spojeny tzv. trvale spojene, cimz je uz nerozdelate takovym zpusobem, aby jste je nejak nepocinili. Ale to se tyka spis mensiny, vetsina casti automobylu a muzu to vzit od motoru, sedacek, karoserie nebo elektroniky / elektriky lze rozdelat do posledniho sroubku ci dratku - kdyby tomu tak nebylo, tak by se auta nekradla a neprodavala na nahradni dily :(

To by bylo, aby to neslo rozdelat, ale jak je vsechno zapojene, jak to demontovat, abych to trvale neponicil? Na to je treba specialni software. Nanestesti zijeme v 21. stoleti a vsechno lze ziskat na internetu, staci jenom hledat…

Carsoft, diagnostika, specialni software atd.
v podstate existuji samostatne programy a aplikace, ktere jsou urcene pro jednotlive znacky, kazda novejsi verze programu pak nabizi novejsi funkce a nebo moznost pracovat s novejsimi (mladsimi) automobily. Protivahou jim jsou komplexni programy, ktere maji ve sve databazi udaje o vsech znackach a typech automobilu, jake tedy jsou

VAG-COM
specializovany diagnosticky program pro VW Group (Skoda, VW, Audi a Seat). Jde snim nastavit temer cokoliv, nacist chybove hlaseni apod.

VIS
informacni system pro diagnostiku VAG -> kdyz analyzujete nejakou chybu, vetsinou bude pod nejakym ciselnym kodem, VIS obsahuje databazi chybovych kodu a nabidne postup/reseni opravy. Navic obsahuje postupy a navody specializovaneho nastavovani perifierii jako je immobilizer a dalsi.

OpelTech
specializovany diagnosticky nastroj pro znacku Opel

AB-COM
specializovany diagnosticky nastroj pro znacku Opel, vychazi z programu OpelTech - jedna se o jeho nahradu

ESI[tronic]
specialni diagnosticky nastroj pro komplexni diagnosticke reseni znacky Bosch pro vsechny znacky vozu, nejcasteji pouzito s zarizenim KTS

ETOS
specialni elektronicky katalog dilu pro VW Group (VW, Skoda, Seat, Audi)

ETKA
specialni elektronicky katalog dilu pro VW Group (VW, Skoda, Seat, Audi), vychazi a nahrazuje program ETOS. Je urcen predevsim pro authorizovane servisy, ktere maji moznosti vam primo pres ETKA najit pozadovane dily a pripadne je i online objednat z centralniho skladu apod.

Autocora (ATRis-CD)
jedna se o komplexni reseni elektronickeho katalogu pro specializovane servisy. V podstate takova ETKA, jenom pro vsechny znacky vozu, ktere jsou dostupne u smluvne vazanych dealeru

Vivid Workshop
specializovany servisni program, ktery obsahuje rozsahlou databazi vsech vozidel, vcetne jejich servisnich intervalu, popisem vsech parametru, postupy oprav ci serizeni apod.

Autodata
specializovany servisni program jako Vivid Workshop, taktez obsahuje rozsahlou databazi plnou vsech automobilovych znacek, ktere se daji na svete najit. Vsechny nastavovaci parametry vozu apod.

Softwarova podpora doda technicke know-how, jaka realita
zminene programy poskytnou dostatecne informace o umisteni jednotlivych dilu v danem automobilu, tudiz muzete jiz u pocitace premyslet jak demontovat napriklad sedadlo ridice, aniz by jste neco poskodily. Co vsechno budete muset demontovat, nez se dostanete k pozadovanemu dilu - ktery chcete treba vymenit. Pomoci diagnostiky zjistite zavadu, pri naprave budete pomoci specializovaneho nastaveni prohlizet vystupni parametry a ladit tak funkcnost apod. Diky specializovanemu servisnimu programu budete vedet nakolik Nm musite patricny sroub utahnout, aby auto fungovalo opravdu jako po sjeti z vyrobni linky.
Jenze to je vsechno teorie, v praxi u auta pri demontazi vas muze potkat kdejaka nepredvidana vec. Nejaka soucastka bude zaseknuta, prirezla a nebo silne zaoxidovana a protoze jste takovou vec jeste nikdy nedelali, nebudete vedet jak se zachovat. Zda dle hesla, kdyz to nejde silou, pujde to jeste vetsi silou a nebo dle moudrejsi ustoupi a zavolate nekoho, kdo stim uz ma zkusenosti. Nejen v takovych pripadech vam dneska na internetu muze pomoci rozsahla komunita uzivatelu danych automobilu, ktera jiz ledajake opravy provadela, takze vedi na co si dat pozor a nebo jak vubec pri takove praci postupovat.

Dostavame se zpet k diskusnim forum a uzivatelum - dalsi social network? Je tedy dulezite vedet, kam se muzete obratit pro radu, kdyz uz nevite kudy kam a nebo si nejste jisti:

www.vw-club.cz - VW, Seat, Audi, Skoda
www.club-opel.com - Opel
www.astra-g.cz - Opel
www.mazdaclub.cz - Mazda
www.renaultclub.cz - Renault
www.bmw-club.cz - BMW
www.mercedesclub.cz - Mercedes Benz
mercedes-benz-klub - Mercedes Benz
a dalsi…

Vysoka cena jeste neznamena kvalitu
vetsina authorizovanych servisu je doslova “zdimacka” penezenek, veskere lehke, stredne obtizne a i velmi obtizne upravy dokazete sve pomoci a nebo za prispeni pomoci nekoho jineho opravit sam a je uplne jedno, zda porizovaci cena vozu byla 300 a nebo 900 tisic, porad je to jenom kus zeleza prospikovaneho elektrikou. Proto se velka cast majitelu vsech znacek aut v poslednich letech zameruje na internet, vytvari se nove komunity, uzivatele v takovych komunitach mezi sebou uzce spolupracuji a vyuzivaji otrepaneho hesla “ten umi to a ten zas tohle a spolu dohromady udelame…”. Castymi kriterii pred koupi vozu byva i cena nahradnich dilu, ovsem pokud by mel clovek kvuli banalnimu zaoxidovani kontaktu kupovat treba par ridicich jednotek a nekolik zamku, muze pomalu zacit premyslet, zda by se mu nevyplatilo koupit rovnou dalsi ojete auto. Nebudte slepy a neplatte budiznicemi a neschopne idioty, kdyz to jde udelat mnohem jednoduseji, levneji a efektivneji ;-)

Kdyz se lide v praci nudi, vymysli casto blbiny, aby si cas zkratili, nekdy se ale z tech blbin vyklube zajimava hadanka. Neni to davno kolovala v praci zajimava hadanka, jejiz rozlousknutim se dal otevrit “zaheslovany” pribaleny soubor.

Hadanka:
v autobusu jede 7 devcat, kazde devce ma 7 tasek. V kazde tasce je 7 velkych kocek, kazda velka kocka ma 7 kotat. Vsechny kocky maji 4 nohy

Otazka:
kolik nohou je v autobusu celkem?

a pak ze lidi v praci nenapadaji produktivni myslenky ;-)